NOVINKY - ZÁKONY

 

Elektronická neschopenka:

www.eneschopenky.cz

- od 1.1.2011 se lékaři mohou zaregistrovat u ČSSZ k posílání elektronických neschopenek na správu sociálního zabezpečení. Po vystavení PN odešlou elektronickou cestou začátek PN na příslušnou správu sociálního zabezpečení. Pacientovi (a tím vlastně zaměstnanci) vystaví pracovní neschopnost a tu vytiskne, tato neschopenka má stejnou váhu, jako neschopenky na které jsme byli dosud zvyklí.

Klasicky zaměstnanec donese do zaměstnání díl číslo III. a lístek na peníze k 21. dne a dále přinese díl č. IV. a následujíc lístky na peníze ke každému ukončení měsíce a posledním krokem je ukončení PN díl. č. V.

Pokud PN překročí 21 kal.dnů, zaměstanvatel PN zpracuje, vystaví k ní Přílohu k žádosti o nemocenské dávky a společně s PN odevzdá na příslušnou správu sociálního zabezpečení. Takže i u elektronické neschopenky je postup zatím úplně stejný, pouze tiskopis elektronické neschopenky je zatím jiný.

 

ukázka elektronické neschopenky

První lékaři již využily nový systém eNeschopenky, který nově nabízí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Projekt běží od října 2010, kdy začal jeho pilotní provoz. Lékaři si mohli do prosince vyzkoušet posílat testovací podání. Od začátku letošního roku je systém naplno funkční a na ČSSZ již chodí první eNeschopenky.

Aplikace eNeschopenky umožňuje doktorům umožňuje elektronické zasílání I. a II. dílu Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a Hlášení ošetřujícího lékaře v datovém formátu předepsaném Českou správou sociálního zabezpečení. Lékaři mohou díky systému odesílat více formulářů najednou a na ČSSZ je zasílat třeba jednou denně. Aplikace též umožňuje lékařům opravit chyby a znova ji zaslat na příslušnou správu sociálního zabezpečení.

Aby mohl lékař eNeschopenku využít, musí mít kromě připojení k internetu také datovou schránku a zaregistrovat se k elektronickému předávání hlášení pracovní neschopnosti u příslušné správy sociálního zabezpečení.

Příloha k žádosti o ND u slovenských zaměstnanců.

Pokud máte zaměstnance, který  přinese  vystavenou pracovní neschopnost ze Slovenska, klasicky se k PN vystaví Příloha k žádosti a ještě se přiloží tyto doklady:

k OČR 

k pracovní neschopnosti

k mateřské dovolené

 

Náhrada mzdy za pracovní neschopnost - začátek roku 2009

Od 1. 1. 2009je v případě dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény poskytována do 14. kalendářního dne náhrada mzdy(podle zákonač. 262/2006 Sb., zákoníku práce) a od 15. kalendářního dne nemocenské (podle zákonač. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění).

 

Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnostináleží zaměstnanci, který byl uznán dočasně práceneschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, a to:

-         v případě dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne (po uplynutí tzv. karenční doby, po níž náhrada mzdynenáleží) do 14. kalendářního dne. Náhrada mzdypřísluší za pracovní dny a v nich za počet hodin, na které byla rozvržena směna, a svátky, v jejichž důsledku zaměstnanci práceodpadla, a to ve výši 60% průměrného redukovaného výdělku.

-         v případě karantény náleží zaměstnanci v karenční době prvních 3 pracovních dnů snížená náhrada mzdyve výši 25% průměrného redukovaného výdělku a od 4. pracovního dne do 14. kalendářního dne ve výši 60% průměrného redukovaného výdělku.

 

Pro účely výpočtu výše náhrady mzdyse použije průměrný redukovaný hodinový výdělek.

Průměrný hodinový výdělekse pro účely stanovení náhrady mzdyvypočte jako podíl součtu hrubých mezda odpracovaných hodin v předchozím kalendářním čtvrtletí.

Tento průměrný hodinový výdělek se dále redukuje tak, že:

-         z částky do 137,55 se započítává 90%

-         z částky od 137,55 do 206,15 se započítává 60%

-         z částky od 206,15 do 412,30 se započítává 30% a

-         k částce nad 412,30 se nepřihlíží.

 

Za které dny přísluší náhrada mzdy:

Pokud tedy zaměstnanec pracuje např. v „běžné“ pracovní dny pondělí až pátek a onemocní v pátek 30. 1. 2009, pak je mu náhrada mzdyzaměstnavatelem poskytnuta od následující středy, tj. od 4. 2. 2009 do 12. 2. 2009, pouze však za pracovní dny, tedy celkem za 6 pracovních dnů z celkového období 14-ti kalendářních dnů.

 

 

ARCHIVACE

 

1 % auto - přidanění auta k soukromým účelům

 

 

Co se změnilo ve mzdách v roce 2011
 
1. Změna v délce  poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti -§ 192 zákoníku práce
            S účinností od 1.1.2011 dochází k podstatné změně v délce poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě). Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti náleží za dobu prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti bude zaměstnanci náležet nemocenské.
2. Nové redukční hranice pro redukci průměrného hodinového výdělku
       Podle odst. 2 § 192 zákoníku práce se pro účely náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti použije průměrný výdělek, který se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění. Pro přepočet redukčních hranic platných pro výpočet dávek nemocenského pojištění se použije koeficient 0,175 s tím, že se takto vypočítané hodnoty zaokrouhlí na dvě platná desetinná místa nahoru.
I. redukční hranice ….825 x 0,175 = 144,38 Kč,
II. redukční hranice …1 237 x 0,175 = 216,48 Kč,
III. redukční hranice …2 474 x 0,175 = 432,95 Kč.
 
            S použitím hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku takto:
-     do výše první redukční hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku,
-     rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %,
-     rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí se započte ve výši 30 %,
-     k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Redukce průměrného hodinového výdělku pro r. 2011:
         144,38 x 90 % = 129,942 Kč
         (216,48– 144,38) x 60 % = 43,26 Kč
         (432,95 – 216,48) x 30 % = 64,941 Kč
Maximální redukovaný průměrný výdělek činí:
         129,942 + 43,26 + 64,941 = 238,143 Kč.
 
         Náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku činí v r. 2011 maximálně 238,143 x 60 % = 142,89 Kč za hodinu.
            Hodinová náhrada mzdy se dále násobí počtem hodin, které zaměstnanec neodpracoval v období prvních 21 kalendářních dnů trvání DPN (s výjimkou karenční doby). Takto zjištěná celková výše náhrady se zaokrouhlí buď na celé koruny nahoru tak, jako se zaokrouhluje mzda a plat (viz. 142 odst. 2 ZP) nebo se uplatní matematický způsob zaokrouhlení.
            Náhrada mzdy při nařízené karanténě náleží od 1. pracovního dne ve výši 60% redukovaného průměrného hodinového výdělku, tj. nejvýše však 142,89 Kč za hodinu..
       Hodinová náhrada mzdy se dále násobí počtem hodin, které zaměstnanec neodpracoval v období prvních 21 kalendářních dnů trvání DPN. Takto zjištěná celková výše náhrady se zaokrouhlí buď na celé koruny nahoru tak, jako se zaokrouhluje mzda a plat (§ 142 odst. 2 ZP) nebo se uplatní matematický způsob zaokrouhlení. Náhrada mzdy poskytnutá v souladu s §192 ZP nepodléhá zdanění, ani se z ní neodvádí pojistné.
            Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nenáleží za první tři pracovní dny v rámci prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn.
Příklad
Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 376,46 Kč. Výše skutečného průměrného výdělku je mezi druhou a třetí redukční hranici. Redukce se provede takto:
Částka do 144,38 Kč se započte ve výši 90 %, tj. 129,942 Kč.
Rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %, tj. (216,48– 144,38) x 60 % = 43,26 Kč
Částka přesahující druhou redukční hranici se započte ve výši 30 %, tj.
(376,46 – 216,48) x 30 % = 47,994 Kč
Redukovaný průměrný výdělek činí:
129,942 + 43,26 + 47,994 = 221,196 Kč.
Náhrada mzdy při DPN ve výši 60 % 221,196 x 60 % = 132,72 Kč za hodinu.
V případě, že by DPN trvala 28 kalendářních dnů, pak zaměstnanec obdrží náhradu za pracovní dny, které spadnou do období prvních 21 dnů DPN s výjimkou karenční doby.
Předpokládejme, že zaměstnanec neodpracoval v těchto 21 kalendářních dnech 15 směn po 8 hodinách, přičemž za první tři pracovní dny, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn mu náhrada nenáleží,, bude výše náhrady mzdy činit (15 – 3) x 8 x 132,72Kč = 12 741,12 Kč, po zaokrouhlení 12 741 Kč nebo 12 742 Kč.
Od 22. kalendářního dne mu bude náležet nemocenské, které bude vyplácet OSSZ.
 
Pokud DPN vznikla před 1. 1. 2011 a trvá i po 31. 12. 2010, použije se od 1.1.2011 průměrný výdělek platný k 1.1.2011 a zredukuje se podle nových redukčních hranic pro rok 2011. Náhrada mzdy v tomto případě náleží po dobu 14 kalendářních dnů, protože od 15. kalendářního dne náleží nemocenské.
V případě, že zaměstnavatel poskytne náhradu  mzdy i  v karenční době, nebo nad výši stanovenou v § 192 ZP, maximálně však do výše průměrného hodinového výdělku, podléhá výše náhrady poskytnutá nad zákonem stanovenou mez odvodu daně i pojistného.
3. Změny v nemocenském pojištění
             V nemocenském pojištění dochází od 1. ledna 2011 ke zvýšení redukčních hranic, které se používají při stanovení denního vyměřovacího základu, z něhož se vyměřují dávky nemocenského pojištění. Tyto redukční hranice se každoročně mění v návaznosti na novou výši všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu stanovenou ve sdělení MPSV č. 283/2010 Sb.
            Způsob výpočtu redukčních hranic vyplývá z § 22 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
 
3.1 Pro rok 2011 platí tyto redukční hranice:
-       první redukční hranice činí 825 Kč,
-       druhá redukční hranice činí 1 237 Kč,
-       třetí redukční hranice činí 2 474 Kč.
 
            Způsob zápočtu denního vyměřovacího základu v jednotlivých pásmech těchto redukčních hranic se pro rok 2011 nemění.
            Pro nemocenské a ošetřovné se do částky první redukční hranice započítá 90%, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se započítá 60%, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se započte 30% a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
            Pro výpočet peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se do částky první redukční hranice započte 100%, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se započítá 60%, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se započte 30% a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
            Maximální denní vyměřovací základ upravený podle nových redukčních hranic v roce 2011 činí pro nemocenské a ošetřovné   1 361 Kč. Maximální denní dávka   při sazbě     60 % může činit nejvýše 817 Kč za kalendářní den. Nemocenské se poskytuje v sazbě 60% od 22. kalendářního dne DPN až do jejího ukončení, případně až do vyčerpání podpůrčí doby.
             Pro peněžitou pomoc v mateřství činí maximální denní vyměřovací základ 1 444 Kč. Maximální denní dávka   při sazbě 70 % může činit nejvýše 1 011 Kč za kalendářní den.
 
3.2 Nárok na nemocenské   vznikne až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
 
3.3 Ošetřovné náleží od prvního dne potřeby ošetřování do vyčerpání podpůrčí doby (9 kalendářních dnů, respektive 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.
            Sazba pro výpočet denní dávky ošetřovného činí 60% z redukovaného denního vyměřovacího základu.
 
3.4 Přepočet dávky
Pokud sociální událost vznikla před 1. 1. 2011 a trvá i po 31. 12. 2010, přepočtou se dávky nemocenského pojištění ve vztahu k novým redukčním hranicím bez žádosti pojištěnce.
3.5 Snížení podpůrčí doby u pracujících důchodců a poživatelů invalidních důchodů ve 3. stupni invalidity.
            Od 1.1.2011 se snižuje podpůrčí doba poskytování dávky v nemoci u pracujících důchodců a poživatelů invalidních důchodů ve 3. stupni invalidity ze 70 kalendářních dnů na 63 kalendářní dny.
 
 3.5 Přechodné ustanovení
Jestliže dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. lednem 2011 a trvá ještě v roce 2011,
a) vyplácí se nemocenské za podmínek a po dobu podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění účinném do 31.12.2010 , tj.   od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.
b) období 14 kalendářních dnů uvedené v § 18 odst. 8 písm. b), § 56 odst. 3 větě druhé, § 61 písm. j), § 64 odst. 1 písm. p), § 65 odst. 2 písm. c) a § 105 větě první zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění účinném do 31.12.2010 zůstává zachováno - znamená to, že období 14 dnů je vyloučenou dobou.
4. Změny v pojistném na sociální zabezpečení
4.1 Maximální vyměřovací základ pro rok 2011   
            Pro rok 2011 je maximální vyměřovací základ stanoven ve výši sedmdesátidvounásobku průměrné mzdy. Sdělením MPSV č. 283/2010 Sb. se stanoví   všeobecný vyměřovací základ za rok 2009 a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 ve výši 1,0269. Průměrná mzda pro stanovení maximálního vyměřovacího základu činí …. 24 091 x 1,0269 = 24 739,05 Kč, po zaokrouhlení nahoru 24 740 Kč.
MVZ pro rok 2011 …. 24 740 x 72 = 1 781 280 Kč.
            V souvislosti s nálezem Ústavního soudu č. 135/2010 Sb., jehož účinnost nabývá dne 30.9.2011, se navrhuje od roku 2012 snížit maximální vyměřovací základ pro odvod sociálního zabezpečení na dvanáctinásobek průměrné mzdy.
4.2 Sazby pojistného na  sociální zabezpečení v r. 2011        
            V § 7 zákona 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,  se sazby mění takto:
u zaměstnavatele činí
            a)   25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a  1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, 
            b)   26 % z vyměřovacího základu, z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 zaměstnanců, pokud si tuto sazbu sám stanoví,
            c) u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
            d) u osoby samostatně výdělečně činné 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění,
            e) 2,3 % z vyměřovacího základu, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou dobrovolně účastnou nemocenského pojištění,
            f) u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 28 % z vyměřovacího základu.
 
       Sazba pojistného na nemocenské pojištění, kterou si může „malý“ zaměstnavatel sám zvolit, platí vždy pro jednotlivý kalendářní rok na základě jeho písemného oznámení. Zaměstnavatel může oznámit placení pojistného v kalendářním roce ve výši sazby příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, pro který si tuto sazbu stanovil. Pro rok 2011 musí OSSZ sdělit takové rozhodnutí do 20. 1.2011. K oznámení učiněnému po tomto dni se nepřihlíží.
       Zaměstnavatel, který odvádí pojistné ve výši 25% z vyměřovacího základu, hradí celou výši náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě).
       Zaměstnavatel, který odvádí pojistné ve výši 26% z vyměřovacího základu, snižuje odvod pojistného na sociální zabezpečení o ½ vyplacené náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě),  kterou poskytl  zaměstnancům při dočasné pracovní neschopnosti v souladu s § 192 a §194 zákoníku práce.
Výpočet průměrného počtu zaměstnanců
            Průměrný měsíční počet zaměstnanců se zjišťuje podle počtu zaměstnanců v předchozím kalendářním roce; průměrný měsíční počet zaměstnanců se stanoví tak, že součet počtu zaměstnanců účastných nemocenského pojištění zjištěný k prvnímu dni měsíců října, listopadu a prosince se dělí třemi a výsledek se zaokrouhlí na celé číslo dolů. Za zaměstnavatele, který má právo určit si sazbu pojistného, se považuje též právnická nebo fyzická osoba, která se stala zaměstnavatelem v průběhu kalendářního roku a oznámila placení pojistného na nemocenské pojištění v tomto kalendářním roce ve vyšší sazbě            (26%), a to od kalendářního měsíce, ve kterém oznámila placení pojistného v této sazbě, do konce kalendářního roku. Počet zaměstnanců se nezjišťuje. Pokud se právnická nebo fyzická osoba stala zaměstnavatelem v období od 1. října do 31. prosince, může oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení placení pojistného v sazbě 26% ve lhůtě do 20.1. pro následující kalendářní rok. Počet zaměstnanců se nezjišťuje.
4.3 Nový tiskopis „Přehled o výši pojistného“
            Nový závazný formulář „Přehled o výši pojistného“ bude obsahovat údaj o tom, zda pro zaměstnavatele platí základní sazba 25% z vyměřovacího základu (kód sazby 1) nebo zvláštní sazba 26% z vyměřovacího základu (kód sazby 2) pro výpočet pojistného.   Ve formuláři zůstává řádek „odečty od pojistného“, který budou vyplňovat pouze zaměstnavatelé, kteří se přihlásili do zvláštního režimu placení pojistného - kód sazby 2.
            Zaměstnavatelé, kteří   budou mít kód sazby 1, si nemohou odečíst polovinu náhrady mzdy  ani v případě, kdy náhrada mzdy náležela za dny připadající do roku 2010, ale byla zúčtována v roce 2011. To platí i v případě, kdy zaměstnavatel   opomněl   od pojistného odečíst ½ náhrady mzdy   za některé měsíce roku 2010 a odpočet by chtěl uplatnit až v roce 2011.
4.4 Rozhodný příjem pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění v r. 2011
            Pro účast na nemocenském pojištění je rozhodným příjmem za kalendářní měsíc částka 2 000 Kč. Pro účast na důchodovém pojištění je rozhodným příjmem za kalendářní měsíc částka 6 200 Kč.
4.5 Minimální výše pojistného osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění v r. 2011 činí 1 732 Kč.
Výpočet:    průměrná mzda 24740 Kč , z toho ¼ …… 6 185 Kč
Sazba pojistného činí 28% …6185 x 28% = 1 731,8 Kč, zaokr. 1 732 Kč měsíčně.
 
4.6 Minimální vyměřovací základ u OSVČ, minimální výše pojistného

 

 
Minimální roční VZ
Minimální měsíční VZ
Minim. roč. pojistné
Minim.měsíční pojistné                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                               
Účast na DP roční
Účast na DP měs.
OSVČ hlavní
74 220 Kč
6 185 Kč
21673 Kč
1807 Kč
vždy
vždy
OSVČ vedlejší
29 688 Kč
 2 474 Kč
8 669 Kč
 723 Kč
59 376Kč
4 948 Kč

 

 
4.7 Zvýšení sazby pojistného na nemocenské pojištění u OSVČ
            Od 1.1.2011 bude sazba pojistného na nemocenské pojištění  ( dobrovolné pojištění) u OSVČ činit 2,3% z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši si určuje tato osoba sama. Nově však platí, že výše tohoto základu nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ pro zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Dále nově platí, že výši měsíčního vyměřovacího základu pro tyto zálohy si bude OSVČ sama určovat, a to až do výše jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu, nejméně však ve výši 50% z částky rovnající se průměru, který z daňového základu za kalendářní rok (který se uvádí na přehledu o příjmech a výdajích) připadá na jeden měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti.  
            Další novou úpravou je, že OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, se po dobu této účasti považuje vždy za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, a to i když jsou jinak dány důvody pro uznání za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Důvodem tohoto opatření je zabránit účelovému placení vysokého pojistného na nemocenské pojištění s cílem získat dávky nemocenského pojištění v maximální výši.
 
5. Změny v pojistném na zdravotní pojištění
Maximální vyměřovací základ  pro rok 2011 …. 24 740 x 72 = 1 781 280 Kč.
Minimální záloha na zdravotní pojištění u OSVČ hlavní od 1.1.2011 činí 1670 Kč.
Výpočet …..24740 : 2 = 12 370 Kč  
12 370 x 13,5% = 1669,95 Kč, zaokrouhleno na  1 670 Kč měsíčně.  
Pojistné je splatné do 8. kalendářního dne následujícího měsíce. OSVČ hlavní je povinna již za měsíc leden 2011 zaplatit zálohu na zdravotní pojištění alespoň ve výši 1670 Kč, pokud z přehledu o příjmech a výdajích za rok 2009 jí nevyplynula povinnost platit zálohy vyšší než 1 670 Kč.  
            Nadále platí minimální vyměřovací základ pro odvod ZP ve výši 8 000 Kč. Pojistné, které musí platit osoba bez zdanitelných příjmů, činí 1 080 Kč.
 
Odpočet   z vyměřovacího základu na zdravotní pojištění činí  nadále částku 5 355 Kč
 Odpočet se uplatňuje u zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu a jsou zaměstnáni u zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 50% zaměstnanců se zdravotním postižením.   U těchto zaměstnanců   se snižuje VZ na zdravotní pojištění o částku 5 355 Kč měsíčně. 
 
6. Změny v provádění srážek ze mzdy
            S účinností od 1.1.2011 dochází ke zvýšení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena při provádění srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.
            Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena
-         ze životního minima jednotlivce, které je určeno v §2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 126 Kč,
-         z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.
            Nařízením vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2011 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se zvyšuje částka na bydlení ze stávající částky 4 597Kč na 4 863  Kč.
            Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí součet …... 3 126 + 4 863 = 7 989 Kč.
            Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 z částky 7 989 Kč , tj. 5 326 Kč.
            Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí ¼   z částky 5 326 Kč, tj. 1 331,50 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka).Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí   nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje zákon o rodině. Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče.
             Posuzování, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte, stanoví nařízení vlády č. 595/2006 Sb. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává   dílčí nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Pokud je však uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 551 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,   dílčí nezabavitelná částka se na tyto vyživované osoby započte. 
            Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí základní nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru.
            Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb.   se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože   ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1.1.2011, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2011, tedy ve výplatním termínu v únoru 2011. 
Příklad
Zaměstnanec je ženatý, má 2 vlastní děti a další dítě, které bydlí ve společné domácnosti, je dítě manželky z prvního manželství. V případě provádění srážek ze mzdy bude činit nezabavitelná částka…. 5 326 + ( 3 x 1 331,50) = 9 320,50 Kč, po zaokrouhlení 9 321 Kč.
Započte se jako vyživovaná osoba manželka dlužníka a jeho dvě vlastní děti.
Příklad
Zaměstnanec je rozvedený a   na základě dohody uzavřené podle § 551 občanského zákoníku platí výživné na 2 děti. V případě exekuční srážky bude činit nezabavitelná částka……………..
5 326 + (2 x 1 331,50) =7 989 Kč.
 
7. Změny   v  oblasti daní
            Dnem 1.1.2011 nabývá účinnosti zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, a zrušuje se zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
 
7.1 Nové lhůty pro předložení vyúčtování zálohové a srážkové daně
            V souvislosti s účinností zákona č. 280/2009 Sb. dochází ke změně lhůty pro předložení vyúčtování srážkové daně a zálohové daně.
            Plátci daně budou nově předkládat „Vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně“ v souladu s § 137 zákona 280/2009 Sb. ,    do čtyř měsíců po uplynutí kalendářního roku, tedy do 30.4. následujícího roku. Dosud byla povinnost předložit vyúčtování srážkové daně do 30 dnů ode dne, v němž byla povinnost za rozhodné období odvést poslední daňovou povinnost, tedy obvykle do 2. března, v přestupném roce do 1. března. 
            Pro předložení „Vyúčtování daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ platí nově lhůta do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku, tedy do 28.2. následujícího roku.  Pro elektronickou formu podání vyúčtování se lhůta prodlužuje o 20 dnů, tedy do 20.3. následujícího roku. Elektronickou formu podání musí respektovat všichni plátci daně (právnické osoby), kteří ve zdaňovacím období podrobili zálohové dani příjem alespoň jednoho daňového nerezidenta. Fyzická osoba je povinna podat   vyúčtování v elektronické formě, pokud ve zdaňovacím období počet zaměstnanců nerezidentů přesáhl ve zdaňovacím období 10 osob. Elektronická forma se vztahuje na vyúčtování včetně příloh k vyúčtování.
            Nové lhůty budou platit již pro podání vyúčtování srážkové daně a zálohové daně za rok 2010.
 
7.2 Daňové slevy
            Pro rok 2011 se snižuje sleva na poplatníka   z částky 2 070 Kč na 1 970 Kč. Ostatní daňové slevy se nemění. Nedotčeno je i daňové zvýhodnění na nezaopatřené dítě.
 
 7.3 Osvobození důchodů jen do limitu příjmů z výdělečné činnosti
            U pracujících důchodců dochází ke snížení daňových úlev. Do konce roku 2010    se umožňovalo osvobození vyplácených důchodů a penzí do výše 288 000 Kč                    (třicetišestinásobek minimální mzdy). Novela stanoví, že pokud u pracujícího důchodce přesáhne součet příjmů ze závislé činnosti (kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných srážkovou daní)   a   dílčích základů daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu v kalendářním roce částku 840 000 Kč,   zdaní se veškerý pobíraný důchod.  Osvobození uvedené v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP  se na tyto důchodce nevztahuje.
7.4. Daňový základ zaměstnanců zaměstnavatele, který si zvolil zvláštní sazbu pro výpočet pojistného na nemocenské pojištění (sazba 26%)
           Pro účely daňového základu se u zaměstnanců účastných nemocenského pojištění bude zdanitelný příjem zvyšovat o základní sazbu pojistného (25%).
7.5   Zaokrouhlování srážkové daně
            Konečná srážková daň se do konce roku 2010 zaokrouhluje na celé Kč dolů. V § 146 zákona 280/2009 Sb., daňový řád, se objevuje obecné pravidlo, které vychází z principu zaokrouhlení daně na celé Kč nahoru. Z toho vyplývá, že od 1.1.2011  by se základ daně pro srážkovou daň podle § 36 ZDP zaokrouhlil  na celé Kč dolů, avšak srážková daň  by se zaokrouhlila  na celé Kč nahoru. Podle posledního výkladového stanoviska MFČR se bude srážková daň  zaokrouhlovat nadále dolů.
7.6 Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, soukromé životní pojištění, penzijní pojištění
            Do daňového osvobození částky 24 000 Kč ročně u zaměstnance, kterému zaměstnavatel přispívá na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem a na soukromé životní pojištění, počínaje rokem 2011  se zahrnuje i příspěvek zaměstnavatele na příspěvek na penzijní pojištění poukázaný ve prospěch zaměstnance na penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění. Smlouva musí být uzavřena mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z penzijního pojištění má zaměstnanec a v případě smrti zaměstnance jiná osoba s výjimkou zaměstnavatele, který hradil příspěvek na penzijní pojištění. Instituce penzijního pojištění je uvedena v § 6 odst. 17 ZDP. Jde o poskytovatele penzijního pojištění, který je:
- provozován na principu fondového hospodaření,
- je zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané
*
*
*
*
  Nepodařilo se vytvořit CAPTCHA kód, pokračujte dále.
   

» Rychlý kontakt:

 

 

 

 

Rychlý kontakt:

 

Monika Poláková

 

Adresa:

Novoborská 615/17, Praha 9

IČ:

74563301

Tel.:

+420 605 424 329

 

E-mail:

info@amyka.cz

 

Http:

 

www.amyka.cz